V očích máte zvláštní buňky, takzvané vnitřně fotosenzitivní gangliové buňky sítnice (ipRGC), které zachycují světlo, konkrétně modré světlo o vlnové délce kolem 480 nm.

Tyto buňky posílají signály přímo do suprachiasmatického jádra (SCN), hlavních hodin v mozku, které řídí váš cirkadiánní rytmus.

Když na ně dopadne modré světlo, mozek si ho vyloží jako „den“, potlačí tvorbu melatoninu a zvýší hladinu kortizolu i bdělost.

Tento systém se vyvíjel miliony let, kdy jediným zdrojem světla bylo přes den slunce a v noci oheň. Umělé světlo od slunečního rozlišit neumíme.

Melatonin je hlavní spánkový hormon těla, který vytváří šišinka. Jeho tvorbu přímo řídí světlo.

Modré světlo potlačuje tvorbu melatoninu až o 85 %, a to i při poměrně nízkých intenzitách, které jsou v domácnostech běžné.

Toto potlačení neovlivňuje jen usínání – snižuje i kvalitu spánku, délku REM spánku a celkovou regeneraci.

Červené a jantarové světlo (vlnová délka nad 600 nm) na melatonin prakticky nepůsobí, takže tělo se může přirozeně připravit ke spánku.

Cirkadiánní rytmus ovlivňuje mnohem víc než spánek. Řídí uvolňování hormonů, tělesnou teplotu, trávení, imunitu i opravy buněk.

Dlouhodobé narušení cirkadiánního rytmu souvisí s vyšším rizikem obezity, cukrovky, srdečně-cévních onemocnění, deprese a některých druhů rakoviny.

Vnitřní hodiny ovlivňují, kdy jste nejbdělejší, nejkreativnější a fyzicky nejvýkonnější – když nejsou sladěné, nikdy nejedete na plný výkon.

Studie ukazují, že lidé pracující na směny a lidé dlouhodobě vystavení světlu v noci mají u řady onemocnění výrazně vyšší zdravotní rizika.